I v době růstu sazeb nabízejí banky levné půjčky. Dosáhne na ně ale jen málokdo

Ilustrační fotografie

Z inzerátů bank na spotřebitelské úvěry to někdy vypadá, jako by v posledním půlroce Česká národní banka nebojovala s inflací a nezvyšovala úrokové sazby. Finanční trh se totiž hemží nabídkami na velmi levné půjčky s úroky okolo tří procent, tedy hluboko pod současnou úrovní základní sazby ČNB, která je na čtyřech a půl procentu.

Vydáno: 27. 4. 2022

Podle analytiků oslovených HN se však jedná z velké části pouze o marketing a na výhodné podmínky zákazníci finančních domů v drtivé většině nedosáhnou. Reálně banky poskytují sazby u „spotřebáků“ daleko vyšší, v některých případech i o několik procentních bodů. Ekonomové se současně shodují, že úroky nadále porostou, a to v návaznosti na další zpřísňování měnové politiky, ke kterému centrální bankéři patrně přistoupí už tento čtvrtek.

Jednu z nejlákavějších nabídek neúčelové spotřebitelské půjčky bez zajištění inzeruje například mBank. Zájemcům půjčí až jeden milion korun se splatností od jednoho roku do osmi let s úrokovou sazbou od 2,99 procenta. Aby klient získal tuto sazbu, musí si zároveň sjednat pojištění schopnosti splácet. To ale každý měsíc vyjde na čtvrt procenta z celkové vypůjčené částky, a ve výsledku je tak splátka vyšší než u úvěru se sazbou 4,99 procenta, kterou banka nabízí i bez pojištění.

Podobně nízké sazby – třeba v návaznosti na půjčovanou částku – inzerují i další bankovní domy. Například Air Bank půjčí až 900 tisíc korun s úrokem od 3,9 procenta. Česká spořitelna pak zájemcům nabízí úvěr až dva a půl milionu korun se splatností až na deset let a se sazbou od 3,96 procenta. Stále tak jde o úroky pod hranicí základní sazby ČNB.

Kromě úroků samotných hraje při porovnávání nabídek důležitější roli tzv. RPSN, tedy roční procentuální sazba nákladů. Jde o hodnotu, která určuje skutečnou cenu úvěru včetně případných dalších služeb, jako je zmiňované pojištění schopnosti splácet či požadavek na minimální výši příjmu na běžný účet. RPSN musí žadateli před uzavřením smlouvy sdělit každý poskytovatel. U většiny retailových bank se přitom RPSN od inzerované nejnižší úrokové sazby liší maximálně v desetinách procentního bodu. Ani při posouzení úvěrů pomocí RPSN tak jejich cena nutně nemusí překročit úroveň základní sazby centrální banky.

Nejnižší sazby ovšem dostane jen naprosté minimum žadatelů. „Tyto sazby se týkají v podstatě jen těch nejbonitnějších klientů. Tedy těch s velmi vysokými příjmy v porovnání s jejich výdaji, s vyšším vzděláním, bezproblémovou úvěrovou historií a schopností splácet či bez jakýchkoliv záznamů v registru dlužníků,“ upozorňuje hlavní analytik poradensko-investiční společnosti Finlord Boris Tomčiak. Takoví zákazníci ovšem o podobné typy půjček tak často nežádají.

S tím, že bonita klienta je klíčovým faktorem pro stanovení konečné výše úrokové sazby, souhlasí také obchodní ředitel finanční skupiny Partners Jan Brejl. I podle něj na nejvýhodnější nabídky bank dosáhnou jen nižší jednotky procent žadatelů. Zbytek si sjedná sazby pohybující se v rozmezí 7–10 procent ročně – tedy klidně i dvojnásobně vyšší než základní úrok ČNB. Ostatně právě i statistiky centrální banky ukazují, že v lednu české domácnosti uzavřely spotřebitelské úvěry s průměrnou sazbou 7,99 procenta.

Banky inzerují nízké úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů kvůli vysoké konkurenci. „Tento tlak drží sazby nezajištěných úvěrů nízko,“ vysvětluje Brejl. Dalším důvodem je podle Tomčiaka také fakt, že banky momentálně v podstatě neúročí vklady klientů na běžných účtech. A co tedy, zjednodušeně řečeno, v tomto směru ušetří, promítnou následně do nižších sazeb u jiných produktů, třeba právě u spotřebitelských úvěrů.

Faktem ale zůstává, že úroky u těchto typů půjček několik měsíců v řadě rostou, což je způsobeno zvyšováním základních úrokových sazeb ČNB. „To z reklam sice není vidět, jelikož banky nabízejí sazby ‚od‘. Avšak podíl klientů, kteří na tyto sazby dosáhnou, se snižuje. A naopak se zvyšuje průměrná sazba, za kterou jsou úvěry reálně poskytovány,“ domnívá se Brejl.

Podle České spořitelny se však současný růst cen, způsobený mimo jiné válkou na Ukrajině, do zájmu o spotřebitelské úvěry příliš nepromítl. V ČSOB v poslední době dokonce zaznamenali snahu lidí „předzásobit“ se před dalším zdražováním peněz, byť nyní už banka přiznává mírné ochlazení poptávky po úvěrech. Podle dat ČNB banky v lednu poskytly více než 12,1 miliardy korun v rámci úvěrů na spotřebu.

Zdražování peněz přitom bude pokračovat v souvislosti s dalším zvyšováním základních úrokových sazeb ČNB. Například hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler odhaduje, že centrální bankéři zvýší na příštím měnověpolitickém zasedání, které se koná tento čtvrtek, sazby o tři čtvrtiny procentního bodu. Základní dvoutýdenní repo sazba by tak dosahovala hodnoty pět a čtvrt procenta.

Zdroj: iHNed.cz